Pracovat s chybami TVOŘIVĚ = NEBOJOVAT S NIMI
Před časem jsem na Fb psala o tom, jak nás život dovede neustále překvapovat. A hned jsem prožila takové malé a přitom velké překvapení, když jsem tvořila obrázek k tomuto příspěvku.
Bylo tak krásné překvapení-uzření-prozření, až mě to naplnilo radostí a smíchem z dokonalosti života, který mohu neustále objevovat a zakoušet. To, co mě překvapilo, najdeš, když se zadíváš na ten zlatý text na obrázku níže.
Možná to už někdy někdo přede mnou objevil, ale já jsem to teď objevila sebou a sama pro sebe, což je to nejvíc, co tu můžeme zakoušet a prožít...
Možná ti to ještě nedává smysl tak, jako mně, a protože nejsi mnou. Textem níže to možná osvětlím....
CHYBA je něco, co se odehraje jinak, než jak jsme si představili, naplánovali, jinak než jsme chtěli nebo měli.
CHYBA je něco, co se projeví životem, jeho žitím a fyzickým zakoušením, které je neustálým učením, vyvíjením se, posouváním, adaptací...
CHYBA je mocný nástroj růstu a tvoření.
Z některých velmi vysokých vrstev poznání chyba neexistuje...
CHYBA JE MOCNÝ NÁSTROJ RŮSTU A TVOŘENÍ
Tím, co s námi dělá a tím, kam a k čemu nás vede.
Proto to prozření CHYBA - ABYCH
Když totiž přečteš slovo CHYBA pozpátku, je z toho slovo ABYCH.
CHYBA mě totiž vede do toho, ABYCH....
Třeba uvědomil si a přijal to, že:
CHYBA JE JEDNÍM Z PROJEVŮ ŽIVOTA NA TÉTO PLANETĚ
PROTO BOJUJEŠ-LI S CHYBAMI, BOJUJEŠ SE ŽIVOTEM
PROTO S CHYBAMI NEBOJUJ
S CHYBAMI PRACUJ
NAKLÁDEJ S NIMI TVOŘIVĚ
PAK (SI) JICH BUDEŠ PO/(UŽÍVAT) JAKO NÁSTROJŮ RŮSTU A TVOŘENÍ
jsme lidmi a chybovat je lidské
přijmi chyby do života
chyby se stávají
chyba neznamená záměrná nedbalost
chyba se stane a chyba chybou je, když se stane něco, co nechceme, aby se stalo
pak to i jako chybu prožíváme
ten prožitek námi hýbe a vnitřně nás proměňuje:
Nejde o to, dělat, že se chyba nestala.
Jde o to, prožít ji autenticky a plně, ale neválet se ve vině či pocitu selhání příliš dlouho.
Jde o to, vzít si z toho maximum pro sebe.
Jde o to, abychom uviděli, co daná chyba znamená a kam nebo k čemu nás vede.
Chyba je jako směrovka, která říká: tudy už ne.
Kdo se bojí udělat chybu, stává se ztuhlým, nehybným, ustrašeným, neustále pochybujícím, a proto někdy i víc chybujícím.
Kdo se bojí udělat chybu, zavírá se životu, a pak z něj život vyprchává, protože do ně nemůže proudit, aby ho napájel.
Kdo se bojí udělat chybu, vzdaluje se jasnosti, která vzniká v bdělosti, otevřenosti a důvěře.
Kdo se bojí udělat chybu, nevstupuje na nová území, neučí se novým věcem, přestává život objevovat a žít. Nemá odvahu žít skutečný pulsující život. Přežívá.
Když jde o něco důležitého, vždy počítej s chybami.
Připrav se na ně.
Když se na ně připravíš, velmi pravděpodobně se ani nestanou, protože tu situaci náležitě ošetříš.
A když se přeci stanou, nebudou chybami, protože jsi s nimi počítal.
Budou směrovkami na novou cestu, na kterou budeš připraven se dát, když se té nové cestě otevřeš a necháš život, aby tě na ni/po ní vedl.
Když nejde o něco důležitého, ber chyby s humorem.
I to je tvořivé nakládání s chybami.
Zasmát se sám sobě a své vlastní chybě, je velmi léčivé a osvobozující.
Je to jako malé kouzlo, které odčaruje pocit viny, selhání a vlastní nedostatečnosti.
Je to kouzlo, které je velmi mocné.
Ariel
