Aneb PROČ MOHU VŽDY DÁT JEN TOLIK LÁSKY, KOLIK JE TAK AKORÁT...
Láska je energie - síla, která proudí odněkud někam.
Kolik jí mezi dvěma body, mezi dvěma srdci proudí, je vždy o vzájemné konstelaci a interakci.
Už mnohokrát se mi stalo, že jsem někomu z mých blízkých chtěla dát hodně lásky a nešlo to.
Těsně předtím jsem vždy byla ve svém srdci a ono bylo zrovna tak krásně otevřené.
Úplně jsem cítila, jak mě má láska k tomu člověku hřeje a jak toužím, aby zahřála i srdce toho nebo té, na které jsem zrovna myslela.
A když jsme se v ten moment setkali, mé srdce se samo přivřelo.
Má láska nemohla jít tam, kam původně jít chtěla, protože ten druhý by ji neunesl...a proto ji ani nepřijal.
Jeho srdce nebylo na příjmu...
Ale stává se mi to i v opačné konstelaci.
Zrovna nedávno jsem se setkala s jedním krásným mužem.
Když mluvím o kráse, míním tím především krásu vnitřní.
Setkali jsme se (úplně poprvé) a naše oči se do sebe tak nádherně vpíjely a tančily spolu.
Oba jsme byli připraveni se skutečně setkat a mezi námi proudila láska.
Bylo to tak krásné...
Milovali jsme se očima...
Vůbec jsme to nekonali, prostě se to dělo...
To spolu našima očima tančily naše duše...
Nebylo v tom nic sexuálního.
Byla to láska ne k druhému jako k potenciálnímu partnerovi, ale láska člověka k člověku.
Láska, která proudila od srdce k srdci, protože jsme se vzájemně skutečně viděli a byli ve svých srdcích...
P. S.
Na fotografii je obrázek, který jsem před cca půl rokem nakreslila obouruční automatickou kresbou. Asi po dvaceti minutách od chvíle, kdy jsem si otevřela/se mi otevřel tento dar... Mnoho jsem z toho obrázku četla... A proces jeho tvorby mi pomáhal harmonizovat a propojovat mozkové hemisféry.
Tento dar používám hlavně pro sebe.
Ale občas tento můj dar využiji i pro někoho jiného jako dar...
Ariel
